39. AZ-Europa-Championat
Tradiční výstavy v německém Karlsruhe, označované za Mistrovství Evropy, se členi klubu poprvé účastnili v roce 2024. V té době byl za spolupráce tří klubů organizován svoz ptactva na výstavu. Výstava to byla úspěšná, možnost srovnání chovů na mezinárodní scéně využila řada chovatelů. Plány na zajištění svozu a podporu účasti i v roce následujícím se tak objevily hned na podzim při vyhodnocení činnosti klubu.
Na jaře se zástupci CZAC a KPEPu sešli k dojednání spolupráce na svozu pro rok 2025. Vše domluveno a přesto ze dne na den, jako blesk z čistého nebe, celá akce dostala trhliny. Původně plánovaný konvojér si začal vymýšlet „podmínky“, které byly nemorální a neakceptovatelné. Vzápětí se však ukázalo, že vše zlé je pro něco dobré. Projevila se síla klubu a jejich členů, oslovili se sponzoři a další spolupracovníci. A začátkem léta jsme mohli oznámit: „Dámy a pánové, přebíráme otěže a s KPEPem v zádech pořádáme svoz ptactva na Mistrovství Evropy, za minimální finanční, časové i administrativní náklady!“. Podmínky byly vstřícné: každý chovatel si hradil jen poplatky na výstavě a za každého agapornise 50 Kč servisní poplatek. Jinak nic. Dokumenty, předání přihlášek, náklady na cestu, zajištění doprovodu… To vše zařizovali kluby. Jaká byla odezva? Dvojnásobný počet agapornisů od našich členů ve srovnání s rokem 2024!
Výstava se konala o víkendu 30. – 31. 8. 2025, přičemž svoz ptáků na výstavu a jejich příjem byl den předem, tzn. v pátek 29. 8. 2025. V ten den ráno vyrazil Tonda Pařízek s dodávkou na trojici svozových míst, kde už čekali připravení chovatelé. První zástavka byla v Brně u Avion shopping parku, kde probíhala největší nakládka ptáků a to v čase 6:00 - 6:30. Na místě vypomohl Láďa Fojtík a tak se vše podařilo stihnout a na čas vyrazit na druhé předávací místo. Tím bylo parkoviště u čerpací stanice MOL u Jihlavy. Transport přijel na čas (7:30 – 8:00) a odbaveni byli další tři chovatelé. Následovalo poslední předávací místo, které se nacházelo v Praze na parkovišti u Metropole Zličín, kde v čase 9:30 – 10:00 byli naloženi poslední ptáci, předány dokumenty od předsedy KPEP a přidal se druhý konvojér, Karel Novák. Cesta do místa konání byla plynulá, ani na státních hranicích nedošlo k zdržení.
Po příjezdu do Karlsruhe proběhl příjem ptáků. Zde nastal problém – nikdo nic nevěděl, nikdo nekomunikoval, nikdo neměl snahu pomoci … Jaký to kontrast proti předešlému ročníku. Zařadit ptáky a zajistit předání pomohl zejména Tomáš Strachota (děkujeme!). Konvojéři se ubytovali a druhý den, tj. v sobotu 30. 8., kdy probíhalo dopoledne bodování, pak vyrazili na návštěvu místní ZOO. Odpoledne pak šli monitorovat výsledky výstavy.
Agapornisové mají na výstavě společnou sekci s papoušíčky (rod Forpus). V celé této sekci bylo vystaveno 614 ptáků od 60 vystavovatelů (DE, CZ, SK, FR, AT). Proti předešlému roku 2024 pořadatelé uvedli, že se jednalo o 12% nárůst. Celkem 202 ptáků (33 %) bylo od chovatelů mimo Německo a z tohoto počtu bylo 118 agapornisů od členů našeho klubu (pozn. celkem vezl transport 157 ptáků). Jinými slovy – více jak polovina agapornisů ze zahraničí byla od nás. Za náš klub vystavovalo 17 chovatelů a to: Marek Blažek, Juraj Hargaš, Matej Hargaš, Iveta Hargašová, Kristina Mertová, Karel Novák, Petr Kotásek, Tomáš Kopřiva, Antonín Pařízek, Petr Vopálka, Tomáš Zárybnický, Ladislav Fojtík, Jozef Cabadaj, Tibor Nagy, Jiří Nocar, Gabriel Bartalos a Josef Markytán (individuálně). Výsledkově se umístili velmi dobře, skoro každý dosáhl na některé z individuálních hodnoceních, včetně umístění na prvních příčkách v několika skupinách. Kokardy i medaile byly uděleny a vystavovatelé mohou být spokojeni z dobrých výsledků. Je vidět, že kvalita agapornisů v našem regionu jde dopředu a neztratí se v rámci mezinárodního srovnání na výstavách v zahraničí.
Poslední den výstavy, v neděli 31. 8. Proběhl živelný, zcela neorganizovaný výdej ptáků a konvojéři se vydali na cestu zpět. První kilometry cesty byly v kolonách, ale následně se provoz uklidnil a na prvním vydávacím místě v Praze byli ve 23:00. Následovala Jihlava (00:15) a Brno (01:30). Opět byli členi CZAC i KPEPu všichni připraveni na předávacích místech a vše proběhlo bez problémů.
Hodnocení výstavy by bylo zářné, ale … Propagace tak velké výstavy je na místě prakticky nulová, ve městě snad ani nenarazíte na plakát, že se něco takového koná. Organizace na místě při příjmu ptáků také nebyla dobrá. Na to, že přijede dodávka ptáků z jiné země, od chovatelů co akceptovali opět se navyšující poplatky, kteří si museli vyřídit TRACES dokumenty, věnovali čas i finance na cestu, si konvojéři museli na místě pomoci sami. Před zraky deseti sedících a hledících pořadatelů … Výdej ptáků též neorganizovaný – kdyby kdokoliv vzal jinou klec, nikdo nic nepoznal. Místo toho poznámky o potřebě „pořízení držáků na oceňovací štítky“ nebo o „jiných napáječkách“. S dodatkem, že tento stav je letos akceptován naposled. Opravdu? Je to možné, chovatelé agapornisů mají mnoho alternativních akcí. A co bude příští rok? To nikdo neví. Každá mince má dvě strany a nelze žít jen z tradice. V České republice i Evropě se koná celá řada výstav, které jsou organizačně mnohem dál a účastníkům se snaží být nápomocni.
Na zajištění svozu, administrace přihlášek, materiálním i finančním krytí se podílel tým lidí. Díky společnosti Moracell, která byla sponzorem celé akce a zajistila dopravu, se účast na výstavě stala dostupná pro všechny členy klubu. Díky předsedovi KPEP, Láďovi Žohovi, byly hromadně vyřízeny veškeré veterinární TRACES dokumenty. Díky týmu lidí z CZAC byla centrálně řešena administrativa i materiální vybavení a podpora transportu. Díky vystavovatelům, kteří našli odvahu porovnat své chovy na zahraniční výstavě, nabyla celá akce ten základní smysl. Díky konvojérům, jimiž byli Karel Novák a Antonín Pařízek, kteří ptáky dopravili, starali se o ně, předali, vše zajistili, měli všichni účastníci klid, že je vše v pořádku. A největší poděkování patří právě poslednímu jmenovanému, jimž byl Tonda Pařízek, který první vyjel, poslední dorazil, měl největší organizační i reálnou odpovědnost za průběh celé akce a byl hlavním motorem vůle klubu. Díky Vám všem!
Dobrá reprezentace, úspěšné porovnání chovů, zpětná vazba, různá ocenění … Toto se od účasti na výstavách očekává, je to cílem. Ale co nám ukázala tato akce nejvíc? Vracíme se k úvodu článku: Vůle a poctivost zvítězila, což je ve výsledku ta nejdůležitější zpráva z celé výstavy.
Díky všem, co jste se účastnili a podíleli!